Archiv rubriky: Zahraničí

Alžběta II. jako nejdéle panující žena na britském trůně

Alžběta II. jako nejdéle panující žena na britském trůně

Každý na světě tuto ženu zná, miliony lidí ji zbožňují a obdivují. Statisíce lidí by za ni položili svůj vlastní život. Řeč není o nikom jiném než o britské panovnici Alžbětě II. Na trůn usedla po smrti svého otce Jiřího VI. v roce 1952. Není tedy divu, že také se značnou zdrženlivostí vzhlíží devětaosmdesátiletá britská panovnice k 9. září. Je k neuvěření, že v tento den se stane vůbec nejdéle vládnoucím monarchou Spojeného království a překová dosud platný rekord královny a své prababičky Viktorie.
Panovnice však odmítá všechny oslavy, jak na veřejnosti, tak i v soukromí. Rekordu nebude královna věnovat pozornost. Alžběta totiž bude přesně 9. září na trůnu neuvěřitelných 23 226 dní. Kdo ale určitě bude na pozoru, jsou média. Na oficiálním programu má slavnostní zahájení provozu železnice na pomezí Anglie a Skotska. Jubileum tedy stráví ve vlaku mezi Edinburghem a Tweedbankem. Cesta vlakem nebude možná žádná náhoda. Královna Viktorie, prababička Alžběty, pobyla na trůně v letech 1837 až 1901 a to přesně 23 226 dní. Viktorie byla také prvním členem panovnické dynastie, který cestoval vlakem.
Při cestě bude královně dělat společnost premiérka Nicola Sturgeonová. Je paradox, že tato žena již od mládí usiluje o odtržení Skotska od Spojeného království. Dá se tak očekávat, že si ve vlakovém kupé zajímavě pohovoří.
Jak již bylo zmíněno, královna Alžběta II. nastoupila na trůn v roce 1952. V tomto roce měl Elvis Presley teprve 17 let a na Kubě byl u moci generál Batista. Za tu dobu, co je královna Alžběta u moci zažila spoustu světových změn a v Británii se na trůnu vystřídalo dvanáct premiérů od Churchilla po Camerona. Zůstává pořád stejná a bohužel nemá tolik svobody, aby mohla měnit styl, módu a zájmy.

Co znamená pro samotnou Británii?

Britský humor zná celý svět. Je totiž velice usedlý a vtipný pouze pro samotné Brity. Stejná je i jejich povaha, mají rádi stabilitu, jsou velice trpěliví a mají rádi své soukromí. Královna Alžběta v kontroverzní Británii symbolizuje neměnnost, střízlivost a stabilitu. Tohle potvrzuje jejím nezájmem o nynější oslavu a o vlastní rekord na trůně. Královna je velice pozoruhodná osobnost. Oproti její předchůdkyni královně Viktorii vstupuje do osmé dekády svého života s elánem a na svůj věk s velkou energií. Má svůj vlastní styl a obléká se velice seriózně. Nenosí černou, ale pastelové barvy a veselé klobouky. Na druhou stranu Viktorie byla v tomto věku již zachmuřená vdova a obklopovala se více palácovým majestátem a tichem. Dokonce si i fiktivně zahrála v bondovce, tento krátký snímek byl představen při zahájení olympijských her.
Britové mají nejen rádi samotnou královnu, ale i celou královskou rodinu. Prožívají celý jejich život, od radosti až po chmury. A proč mají Britové rádi samotnou královnu? Není to možná ani pro to, jaká je, ale především za to, že tu stále je.

Místo klasického hotelového personálu roboti

Místo klasického hotelového personálu roboti

Technologie jdou neuvěřitelnou rychlostí dopředu. Před třiceti lety si nikdo nedokázal ani představit, že telefon bude sloužit i k jiným věcem, než k telefonování. Zabudovaný fotoaparát s kamerou, připojení k internetu a další funkce byly v té době naprosté scifi. Stejně tak plně funkční a  dokonale naprogramovaní roboti. Slovo robot se používalo již v 17. století, ve významu otrocká práce poddaných. Ve významu, jak toto slovo používáme v současné době jej poprvé použil český spisovatel Karel Čapek v divadelní hře R.U.R. Slovo mu poradil jeho bratr Josef Čapek. Kdyby tomu tak nebylo, možná by se dnešním robotům říkali laboři.
V té době neměl ani tušení, že se jeho představy stanou skutečností a dokonce to ani netrvalo dlouho. Dokonce došlo k otevření prvního hotelu, kde hosty obsluhují roboti. Přistoupíte k hotelové recepci a před vámi stoji velice sympatická recepční, doširoka se usmívá, mrká dlouhými řasami a oblečenou má dokonale bílou uniformu. Člověk, který má více dioptrií tohoto robota nerozezná od člověka. Komunikace s recepční je zatím obtížnější. Funguje na stejném principu jako roboti v kontaktních centrech. Robot vám sdělí určitě varianty a vy zmáčknete to číslo, které náleží dané varianty. Myslím si, že je všem naprosto jasné, v jaké zemi se tento hotel nachází, ano je to Japonsko.
Hned vedle již zmíněné krásné recepční, sedí u sousedního pultu robotický dinosaurus a francouzský robot Nao. Zdaleka se nejedná o hotel budoucnosti, komunikace je s nimi opravdu náročnější. Robot Nao zajišťuje na recepci originální přivítání a podává zákazníkům prvotní informace, jako například v kolik hodin se podává snídaně. Autor myšlenky přiznává, že to je zatím poněkud primitivní, ale jedná se zatím o první etapu. Hlavním cílem je sledovat reakce hostů a  zjistit, co bude nutné zdokonalit.

Robot místo vypínačů

Recepční však nejsou jediným robotovým hotelovým personálem. Zákazníci mohou také ocenit robotického nosiče zavazadel, který vám odnese kufry do jednoho ze 72 pokojů. Zhasíná a rozsvěcuje světla malý robot s dětskými rysy, který se jmenuje Tuly, v hotelu totiž nejsou vypínače. Tuly také dokáže odpovídat zákazníkům na základní otázky týkající se například počasí.
V šatně u vstupu je místo klasické paní šatnářky mechanická paže. Do připravených regálků pak ukládá předměty, které mu hosté svěří. Ředitel hotelu ujišťuje, že se nejedná jen o další atrakci v zábavním parku, ale chce v hotelu především předvádět nejrůznější roboty vybavené novými dovednostmi. Ti jsou využíváni i z toho důvodu, že roboti nevyžadují mzdu, dají se využívat 24 hodin denně, všech sedm dní v týdnu. Bez lidského faktoru se však hotel neobejde. Co se zatím vývojářům nedaří je naučit stlát robota postel. Rovněž také bezpečnostní kamery sleduje člověk z masa a kostí. Dohlíží na to, aby nedošlo k nějakému incidentu a nebo aby zákazník nedostal nápad si robota odnést domů.